Babička nevěděla, odkud jsou fotky. Tak jsem si postavil ShotSpot

Co jsem zkusil

Postavil jsem si ShotSpot. Malou aplikaci, která vezme fotografii, zjistí, kde byla pořízená, a přidá místo přímo do obrázku.

Když GPS údaje chybějí, může s určením místa pomoct AI. Výsledná fotka pak nepotřebuje žádnou další aplikaci, menu ani vysvětlování. Popisek s ní zůstane i ve fotorámečku.

Což zní jako detail. A vlastně to detail je. Jenže přesně tenhle detail u nás doma chyběl.

Proč jsem to zkusil

S bratrem jsme babičce k Vánocům koupili digitální fotorámeček. Nahráváme jí do něj rodinné fotky, výlety, dovolené, děti a obecně důkazy, že se něco děje, i když u toho zrovna není.

Dárek fungoval. Fotky se střídaly a babička je sledovala. Jen se často ptala, odkud jsou.

Pro mě byl snímek z dovolené jasný. Vím, kde vznikl, kdo tam byl a co se dělo mimo záběr. Babička viděla kopec, moře nebo nějaké náměstí, které mohlo být v Albánii, Itálii nebo někde za Berounem. Bez kontextu jsou si některé rodinné zážitky překvapivě podobné.

Napadlo mě proto doplňovat do fotografií místo pořízení. Ne do nějakého menu, které nikdo nikdy neotevře, ale přímo do obrázku jako jednoduchý popisek.

Jak jsem postupoval

Původně jsem uvažoval o aplikaci pro počítač. Nahrál bych do ní fotky, ona by přečetla GPS údaje, případně zkusila místo poznat pomocí AI, a hotové snímky bych pak překopíroval do rámečku.

Technicky celkem rozumné.

Prakticky další postup o několika krocích, který bych nejspíš absolvoval dvakrát a potřetí už si řekl, že babička vlastně může hádat.

Fotky vznikají v mobilu, takže dávalo větší smysl zpracovat je rovnou tam. Vybrat snímek, doplnit místo a poslat ho přímo do rámečku bez počítače a SD karty. A protože fotky přidává i bratr nebo někdo další z rodiny, nemohlo celé řešení záviset na mém počítači a mé permanentní funkci rodinného IT oddělení.

Tak vznikl ShotSpot.

Nejsem programátor. Umím popsat problém, navrhnout postup a rozhodovat, co má řešení dělat a co už je zbytečné. Samotnou aplikaci jsem s pomocí AI postavil během několika dní.

Neberu to jako důkaz, že se z každého přes víkend stane vývojář. Spíš jako praktickou ukázku, že se výrazně zmenšila vzdálenost mezi „tohle by se hodilo“ a „tohle opravdu funguje“.

Co fungovalo

Fungovala hlavně změna místa, kde se problém řeší. Ne až u počítače, ne při kopírování na kartu, ale rovnou u fotky v mobilu.

To je u podobných malých nástrojů podle mě zásadní. Když řešení přidá další nepříjemný krok, člověk ho po chvíli přestane používat. Tady šlo o to, aby se fotka upravila tam, kde už stejně vzniká nebo odkud se posílá dál.

Fungovalo také to, že popisek je přímo v obrázku. Fotorámeček nemusí nic umět. Babička nemusí nic otevírat. Rodina nemusí vysvětlovat, že metadata jsou sice krásná věc, ale bohužel ne pro člověka, který se právě dívá na náměstí a neví, jestli je v Praze nebo v Albánii.

Co nefungovalo

Největší slepá ulička byla původní představa počítačové aplikace. Nebyla špatně technicky. Byla špatně provozně.

Vypadala by možná elegantněji jako projekt. Jen by závisela na tom, že někdo sedne k počítači, nahraje fotky, zpracuje je, překopíruje a pak to celé zopakuje při další dávce. Tedy přesně na tom typu disciplíny, který u rodinných fotek většinou vítězí jen prvních čtrnáct dní.

Druhá hranice je samotné určení místa. Když fotka nemá GPS údaje, AI může pomoct, ale není to věštecká služba s garancí pravdy. U téhle aplikace je to v pořádku, protože cílem není forenzní důkaz. Cílem je dodat fotce dost kontextu, aby člověk věděl, na co se dívá.

Co mi to dalo

Tenhle experiment mi připomněl, že hodně užitečných nástrojů nebude nikdy velký produkt.

Jsou příliš specifické pro velkou firmu, příliš malé pro startup a příliš osobní pro běžný software. Řeší problém jedné rodiny, jednoho fotorámečku a jedné babičky.

Jenže přesně takových problémů je kolem nás spousta.

Nejsou dost velké, aby se kvůli nim stavěla firma. Jsou ale dost otravné nebo důležité, aby stálo za to je vyřešit.

Pro mě na ShotSpotu není nejzajímavější samotná práce s fotkami. Zajímavější je ten posun: když člověk umí přesně popsat problém a udržet řešení malé, může si dnes s pomocí AI postavit věc, která by dřív nejspíš vůbec nevznikla.

Verdikt

Fungovalo. Ne jako důkaz, že ShotSpot má být produkt pro celý svět. Fungovalo to v úzkém smyslu: vyřešilo to náš konkrétní problém s fotorámečkem.

Babička konečně ví, jestli se dívá na Albánii, Prahu, nebo kopec za Berounem. A upřímně, to je pro jednu malou aplikaci docela slušný výsledek.

Kolik podobných problémů kolem sebe přehlížíme jen proto, že jsou příliš malé na to, aby je řešil někdo jiný?