Metodika

Jak experimenty vybírám

Experiment vznikne, když potřebuji vyřešit konkrétní problém nebo si ověřit, jestli nějaký nástroj či postup opravdu funguje. Témata nevybírám podle popularity, ale podle toho, co zrovna dává smysl vyzkoušet.

Záznam píšu průběžně nebo zpětně. Publikuji ho teprve tehdy, když znám kontext, výsledek a dokážu říct, co bych příště udělal stejně nebo jinak.

Jak měřím výsledky

Ne všechno jde převést na číslo. Sleduji hlavně:

• Čas — kolik stálo nastavení, učení a skutečné používání
• Náklady — peníze a práce navíc
• Výsledek — co se díky experimentu reálně změnilo
• Kontext — kde a za jakých podmínek probíhal

Nejde o statistický důkaz. Jde o dostatek informací, aby si čtenář mohl udělat vlastní obrázek.

Co znamenají verdikty

Každý experiment končí jedním z následujících verdiktů:

Fungovalo

Výsledek splnil očekávání a stejný postup bych v podobném kontextu použil znovu.

Částečně

Něco fungovalo, něco ne. Smysl dává jen s úpravami nebo za jiných podmínek.

Selhalo

Výsledek nestál za čas, peníze nebo komplikace. Příčinou může být nástroj, podmínky i můj postup.

Zkusím znovu

Výsledek zatím není dost jasný. Experiment potřebuje další pokus nebo jiné podmínky.

Co to není

Nejde o objektivní test ani nákupní doporučení. Popisuji vlastní zkušenost v konkrétním čase a prostředí.

Nehodnotím funkce, které jsem nepoužil, ani konkurenci, kterou jsem netestoval. Závěr proto platí pro popsaný kontext, ne automaticky pro každého.

Limity a zkreslení

Výsledek ovlivňuje to, co už používám, co umím a co od pokusu čekám:

• Prostředí — testuji v nástrojích a systémech, které už používám. Jinde může stejný pokus dopadnout jinak.
• Čas — nástroje se mění. Záznam zachycuje stav v době experimentu.
• Očekávání — mohu nevědomky hledat potvrzení toho, co si už myslím. Proto popisuji i slepé uličky a negativní výsledky.
• Výběr témat — ne každý pokus se dostane na web. Prioritu mají ty, ze kterých plyne použitelný závěr.